Počátky sboru dobrovolných hasičů v Králově Poli se datují k lednu roku 1880, kdy obecní rada učinila usnesení o jeho založení a stanovila přípravný výbor. Dne 1. 7. 1881 oznamuje obecní sluha po předchozím vybubnování, jak bývalo zvykem, aby do nově ustaveného hasičského sboru vstupovali občané, kteří budou ochotni zachraňovat majetek a životy svých bližních bez nároku na jakékoliv náhrady a bude-li třeba i s nasazením vlastního zdraví případně i života. V červnu 1881 se pak za účasti 45 zakládajících členů konala ustavující schůze. Podle zde schválených stanov zněl oficiální název:"Městský dobrovolný hasičský sbor". Do čela byl zvolen br. Ferdinand Zigmund, t.č. starosta Králova Pole. Za obnos 1,100 Zlatých byla zakoupena stříkačka vyrobena fy. Hyller Brno, na zakoupení výzbroje a výstroje byl povolen obnos 660 zlatých. Pro výcvik  nových členů byl získán p. Heřman  Braš, který se výcvikem nově založených hasičských sborů zaobíral již dříve a několik takových sborů již vycvičil teoreticky i prakticky. Každý člen sboru obdržel pracovní oděv a výzbroj, který si mohl ponechat doma pod podmínkou, že musí být pověšen na snadno přístupném místě a nesmí být používán při jiné činnosti než hasičské. Kromě pracovního oděvu měl každý hasič také slavnostní stejnokroj, který si však musel opatřit na vlastní náklady. Výcvik hasičů byl konán pravidelně a to každé pondělí od 19 do 21 hodin od května do září. Účast na výcviku byla velmi přísně kontrolována. Kdo se třikrát nedostavil bez řádné omluvy, byl pro neúčast přísně napomenut a pokud tato domluva nestačila a nepovzbudila člena k lepší práci byl tento člen i vyloučen ze sboru. 14. září 1881 byl pak do služeb obce předán vycvičený sbor, při té příležitosti se konal sjezd českého hasičstva z Moravy. Během slavnosti byl vyhlášen požární poplach - hasiči byli povoláni k domovnímu požáru, a tak hned zažili svůj "křest ohněm", přičemž prokázali, že jsou vycvičeni znamenitě.

     Již po založení sboru byly v průběhu žní, konány tzv. „žňové hlídky“. Tyto hlídky byly v tehdejším městysi velmi požadovány, neboť zde žilo velké množství rolníků. Jako oplátku za tyto služby byly rolníci připraveni dát k dispozici koňskou přípřež do stříkačky. Povinnost dodání přípřeže šla od souseda k sousedu v předem daném pořadí. Jestliže vypukl v noci v obci požár, vzbudil kdokoliv nejbližšího člena sboru a ten uvědomil trubače, který troubením příslušného signálu učinil v obci poplach. Poplachem vyburcovaní hasiči pak běželi do skladiště. Ti, kteří doběhli do skladiště nejdříve, měli za úkol vzbudit rolníka, který měl dodat potah pro stříkačku. Jestliže hořelo v místě, dotáhli mnohdy hasiči sami stříkačku k vodě, odkud se mělo čerpat.

Původní hasičské skladiště bylo provizorně umístěno ve dvoře tehdejší radnice na Dolním (dnes Mojmírově) náměstí (jednalo se o dřevěnou kůln, dlouhou asi 10m a širokou asi 8m). V roce 1895 byl obcí darován pozemek na dnešní Košinově ulici, kde byla vystavěna nová zbrojnice. V roce 1909 bylo postaveno "lešení železné" - věž sloužící k výcviku i sušení hadic. Sbor ji zakoupil za 1,100K.

Když byl v roce 1914 císařem vyhlášen státní smutek, v Králově Poli se zrovna konal Sokolský slet. Nastala 1. světová válka. Po všeobecné mobilizaci většina bratří musela opustit své rodiny a nastoupit vojenskou službu. Pouze několik málo bratří nebylo posláno na bojiště. Tito bratři však nemohli vyvíjet spolkovou činnost neboť ta byla brzděna rakouskými úřady.

Zbrojnice byla zabrána pro vojenské účely a musela být vyklizena. Výzbroj a výstroj byla uložena v cihelně, v Řečkovicích a vůbec mezi členy. Činnost sboru ustala, 4 bratři padli na bojišti.

Po válce se činnost sboru rychle rozběhla. V roce 1925 byla sboru předána první autostříkačka fy. Hrček a Neugebauer na podvozku Chevrolet, zakoupená za 108 000 korun (sloužil do roku 1936, kdy byl odprodán bratrskému sboru v Rajhradě). Svou připravenost hasiči prokázali při velkém cvičení na Zelném trhu při sjezdu v roce 1925, hlavně pak při dlouhé řadě zásahů – jednalo se například o velký požár Královopolské strojírny v roce 1920. Často vyjížděli k zásahům i mimo obvod Velkého Brna.  Při slavnosti 50. výročí založení sboru v roce 1930 byl na nádvoří hasičské zbrojnice odhalen památník zemřelým a ve válce padlým bratřím. Na zajištění rychlé dopravy k místu neštěstí byl v květnu roku 1932 zakoupen druhý pomocný automobilový vůz značky Daimler, v roce 1935 byl sboru předán třetí automobil s přenosnou motorovou stříkačkou; v roce 1937 bylo od příznivce našeho sboru zakoupeno pomocné nákladní auto značky „Z“ za 6 000 korun.

Při sboru byla zřízena knihovna (na přelomu 1921-1922), počaly se scházet i ženy i dorostenci (odbor dorostu i ženský odbor byly založeny v roce 1935). V 1935 roce se rozšířila činnost sboru o službu „civilní protiletecké ochrany“.

Na konci 30. let začala být vážná politická situace. Schylovalo se k válce. Toho si byli hasiči vědomi a na těžkou dobu se řádně připravovali - např. zřídili komoru pro výcvik s plynovými maskami, první svého druhu u nás. Na poslední předválečné výroční schůzi (1939) všichni členové obnovili slib věrnosti. 

"Ještě neuplynulo ani 20 let od roku 1918 a již se zase stahují mraky nad Československou republikou. V roce 1938 je celá Evropa zneklidněna rozpínavostí nacistického Německa, které se stalo údernou pěstí světové reakce. Německá propaganda se soustřeďuje proti Československu. Tato vyvrcholuje Mnichovským diktátem, kdy nastává pro český národ trnitá cesta. Byli jsme dáni nacistickému Německu. Podstupujeme pásmo za pásmem nenasytnému Hitlerovi, až nastává 15. března 1939, kdy nás oloupil o vše, i o naši svobodu. Slovensko se osamostatnilo a nastal pro nás Protektorát Čechy a Morava. Právě teď, v nynější době musí se hasičstvo semknouti v jeden celek. Tj. milovati svou vlast a národ, nasaditi vše, abychom je uchránili od všech škod i za cenu svého života. Snahou naší bude, a je zachrániti vytvořené hodnoty, na kterých lpí pot našich otců i dědů a celých minulých generací."  Kronika sboru.

Během války se nadále hasiči starali o bezpečnost občanů. V roce 1941 se stali součástí tzv. Bezpečnostní pomocné služby. Velké zásluhy patří samaritánské skupině. Při 60.výročí SDH v roce 1940 pořádali naši pro všechny brněnské sbory největší cvičení v historii sboru - "zasažení zápalnými pumami" ve Vrchlického (dnešní Vodově) a přilehlých ulicích. Po celou dobu války se sbor staral o to, aby jeho členové nemuseli podstoupit totální nasazení v tzv. Říši. Při bojích o osvobození města Brna roku 1945 byla zbrojnice zasažena granáty a byla vážně poškozená střecha. V posledních dnech bojů do zbrojnice vtrhlo několik německých ozbrojenců, rozstříleli telefonní ústřednu a vážně poškodili výzbroj. Všechny škody na majetku spravili a opravy provedli hasiči z vlastních prostředků. Hasiči zajišťovali zásobování obyvatelstva potravinami a převozy raněných od vlaků do nemocnic. To bylo v době nedostatku benzínu možné jen díky tomu, že před válkou byly v zahradě zbrojnice zakopány dva barely. Nesmíme zapomenout na nemalé zásluhy v odboji. Technický referent, br. Jan Kališ, spolu s velitelem br. Františkem Voborným, byli vůdčími osobami moravského hasičského odboje. Naši hasiči tvořili důležitou součást zpravodajské sítě mezi Čechami a exilovou vládou. Sbor v době války ukrýval zbraně, zakázané knihy a písemnosti, některý majetek Sokola a Moravské zemské hasičské jednoty, v komoře pro výcvik s plynovými maskami se ukrývali partyzáni, sbor poslouchal vysílání londýnského rozhlasu; naštěstí se nenašel jediný zrádce. V této těžké době hasiči jasně prokázali charakter svého hnutí: BLIŽNÍMU KU POMOCI, VLASTI K OBRANĚ.

Během 2. světové války se rozhodli členové našeho sboru k zásadnímu kroku, aby se zbrojnice nedostala do německých rukou a v domnění, že zbrojnici zachrání pro budoucí bratry a sestry, předal sbor r. 1942 hlavní majetek, zbrojnici, výzbroj a výstroj v ceně asi 290 000 Korun do vlastnictví městu Brnu, kterému patří do dnes.

Stejně jako za války, i v srpnu 1968 sehráli hasiči velkou roli v zásobování obyvatelstva. Nefungovaly telefony, a tak na všech strategických místech hlídaly cyklospojky, případně motospojky. V roce 1968 byla do služeb sboru předán nový cisternový automobil ZIL, který byl po dlouhá léta chloubou královopolského sboru (nyní je jako veterán ve vzorné péči SDH Brno – Útěchov).

V roce 1972 uzavřeli hasiči družbu se sborem v Německém Luckenvalde. Od války do současnosti se vystřídalo několik generací hasičů. V této době došlo k jednomu z největších brněnských požárů - výbuchu v městské teplárně na Špitálce v r.1976. Velký byl též požár tělocvičny VUT na Purkyňově ulici v roce 1985. Statistika z roku 1970 praví, že za 90 let činnosti hasiči Královo Pole zasahovali u 1,039 požárů, 273 povodní, účastnili se 1,936 cvičení a 18,988 jiných akcí (požární hlídky, atd.).

Pojednání o historii sboru by nebylo úplné, pokud bychom nezmínili jednu z událostí z posledních let a tou je výstavba nové hasičské zbrojnice, která proběhla v letech 2013 - 2015, a to na místě původní zbrojnice. Stavbě padla za oběť původní železná věž, její horní patro je uloženo v areálu Technického muzea v Brně - Řečkovicích. Po dobu stavby se činnost sboru odehrávala v náhradních prostorách v budově bývalé školky na Staňkově ulici a vjezdy k zásahům byly vedeny z náhradního stanoviště ve vnitrobloku mezi Ptašinského a Kabátníkovou ulicí. Vozidla stála na otevřeném prostranství, avšak akceschopnost jednotky se podařilo udržet i během tohoto provizoria. První výjezd k zásahu z nové hasičské zbrojnice se odehrál 28.1.2016, jen několik dní poté, co sem byla přestěhována technika. Po období dalších dodělávek a oprav proběhlo dne 14.9.2018 slavnostní otevření hasičské zbrojnice a garáží pečovatelské služby (část objektu, v místě bývalého zadního dvora) a zbrojnice byla tímto slavnostně předána do služeb obyvatelům Králova Pole.